Články publikované v Jesenickém týdeníku

25. 08. 2010

Nezaměstnanost za 1. čtvrtletí 2010

26. 04. 2010

Zveřejněno v JT č. 16, dne 20. dubna 2010

V minulém týdnu zveřejnil Český statistický úřad míru nezaměstnanosti za první čtvrtletí letošního roku, která činila 9,7 procenta. Dle údajů zveřejněných na portálu MPSV ČR byla nezaměstnanost za celý okres Jeseník k 31.3.2010 ve výši 18,8 %, což je téměř dvojnásobná hodnota oproti republikovému průměru.

Nezaměstnanost v jednotlivých městech našeho okresu dosahuje hodnot od 11,1 % v Jeseníku, 15,4 % ve Zlatých Horách, 18,3 % v Žulové, 18,5 % ve Vidnavě až po 20,3 % v Javorníku. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla vykázána v obci Bílá Voda, a to ve výši 37,6 %. Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti byla vykázána (jako každoročně) ve městě Jeseníku, a to ve výši 11,1 %. Před dvěma lety měla nejvyšší míru nezaměstnanosti obec Vlčice (27,2 %) a nejnižší míru nezaměstnanosti město Jeseník (7 %).

Nezaměstnanost v jednotlivých mikroregionech našeho okresu byla k 31. 3. 2010 následující: Jesenicko 14,4 %, Zlatohorsko 15,4 %, Žulovsko 21,9 % a Javornicko 23 %. Srovnáním vývoje v každém mikroregionu v předchozích pěti letech jsem došel k závěru, že mikroregiony Jesenicko a Javornicko se dostaly k hodnotám téměř totožným jako před 5 lety, což není určitě dobrá zpráva. Obecně lze konstatovat, že všichni co v mikroregionu Jesenicko a Javornicko v průběhu posledních 5 let získali práci, tak o ní díky hospodářské krizi taky přišli. Samozřejmě je to zjednodušený pohled, ale v mikroregionech Žulovsko (27,8 %– 21,9 %) a Zlatohorsko (22,2 % - 15,4 %) se naštěstí tento trend vývoje nezaměstnanosti neprojevil.

Konkrétně na Jesenicku ze všech 5 obcí vykázalo pokles míry nezaměstnanosti oproti roku 2005 pouze město Jeseník, a to cca o 1 %, ostatní obce Bělá pod Pradědem, Česká Ves, Lipová – lázně a Ostružná vykázaly navýšení míry nezaměstnanosti.

Zdroj: www.czso.cz a www.mpsv.cz

Radek Brnka
www.fedpro.cz

Články z JT

22. 05. 2009

Zde jsou uveřejněny články, které byly publikovány v Jesenickém týdeníku. Tyto články si můžete prohlížet, tisknout, či stahovat.

Články z ekonomie

22. 05. 2009

Zde budou postupně uveřejňovány články z ekonomie.

Počet obyvatel v roce 2006

25. 05. 2009

vyšlo v JT dne 30. května 2006


   Jelikož v předvolebním čase je velmi obtížné psát neutrální články, tak jsem se rozhodl, že dnešní článek poněkud odlehčím. Asi před měsícem zveřejnil ČSÚ počty obyvatel v Olomouckém kraji a v samotném okrese Jeseník. Jak to tedy je?

   Jesenický okres má 24 obcí, ve kterých žije 41 891 obyvatel. Celkem zde žije 20 692 mužů a 21 199 žen (rozdíl pouhých 507 obyvatel), respektive 49,39 procent mužů a 50,61 procent žen. Z 24 obcí našeho okresu je 11 obcí s převahou mužského pohlaví (Bernartice, Bílá Voda, Černá Voda, Ostružná, Písečná, Skorošice, Supíkovice, Uhelná, Vápenná, Velká Kraš a Vlčice) a 13 obcí s převahou ženského pohlaví (Bělá pod Pradědem, Česká Ves, Hradec - Nová Ves, Javorník, Jeseník, Kobylá nad Vidnavkou, Lipová - lázně, Mikulovice, Stará Červená Voda, Velké Kunětice, Vidnava, Zlaté Hory a Žulová).

   Obec Písečná v letošním roce vykazuje nejtěsnější poměr mužů a žen. V obci je 530 mužů a 528 žen, respektive 50,09 procent mužů a 49,91 procent žen. Rozdíl činí pouhé dva obyvatele. Obec Kobylá nad Vidnavkou naopak v letošním roce vykazuje největší rozdíl v poměru mužů a žen. V obci je 219 mužů a 258 žen, respektive 45,92 procent mužů a 54,08 procent žen.

   V samotném městě Jeseníku je stav následující: 6 003 mužů a 6 374 žen, respektive 48,50 procent mužů a 51,50 procent žen.


   V okrese Jeseníku je 5 obcí s počtem obyvatel menším než 500, dále je zde 8 obcí s počtem obyvatel 500 - 1000, dále je zde 5 obcí s počtem obyvatel 1000 - 2000 a nakonec je zde 6 obcí s počtem obyvatel větším než 2000 obyvatel. Město Jeseník má 12 377 obyvatel, město Javorník eviduje 2 989 obyvatel a ve městě Zlaté Hory žije 4 382 obyvatel. Nejmenší obcí našeho okresu v počtu obyvatel je obec Ostružná se 162 obyvateli.










 

Pracovní cesta - přehled (1. a 2. díl)

25. 05. 2009

vyšlo v JT dne 16. a 23. května 2006


   Je tu květen a téměř všichni jsme již podali daňové přiznání, proto na chvíli opusťme daňová témata. V dnešním článku bych se rád věnoval pracovní cestě, začátku a konci pracovní cesty a vlivu pracovní cesty na odpracovanou dobu v zaměstnání. Setkávám se s tím, že mnoho zaměstnanců ani neví, na co má nárok - doufám, že vám článek trochu napoví.

   Tak tedy pracovní cesta je, dle zákona o cestovních náhradách, doba od nástupu zaměstnance na cestu k výkonu práce do jiného místa, než je jeho pravidelné pracoviště. Do této doby se samozřejmě zahrnuje i doba strávená v tomto místě, do návratu zaměstnance z této cesty.

   Zahraniční pracovní cesta je doba cesty z České republiky do zahraničí, ze zahraničí do České republiky a doba pracovní cesty v zahraničí. U zahraniční pracovní cesty se používá jiný formulář cestovního příkazu.

   Pravidelným pracovištěm se rozumí místo dohodnuté se zaměstnancem, případně místo určené v pracovní smlouvě. Tento výklad stanovuje ustanovení § 2 zákona o cestovních náhradách. Na každou pracovní cestu vám doporučuji použít jeden cestovní příkaz. Jistě mnoho mých kolegů může namítat, že toto není nikde stanoveno, ale čistě z přehledného a praktického hlediska vám doporučuji - jedna pracovní cesta, jeden cestovní příkaz. Výjimku samozřejmě tvoří hromadné cestovní příkazy.

   Zaměstnavatel stanovuje svému zaměstnanci začátek pracovní cesty, včetně hodiny (dle jízdního řádu, dle jiných okolností), místo nástupu na pracovní cestu (zpravidla se jedná pravidelné pracoviště), místo výkonu práce, včetně typu ubytování, dobu strávenou na pracovní cestě, dopravní prostředek, kterým se má zaměstnanec dopravovat a ukončení pracovní cesty (zde doporučuji uvádět pouze místo ukončení, příp. přibližné časové určení). Fakticky ke stanovení těchto podmínek pracovní cesty dochází podepsáním první části cestovního příkazu (Příjmení, jméno, titul, Bydliště, Osobní číslo, Útvar, Telefon, Normální pracovní doba, Počátek cesty, Místo jednání, Účel cesty, Konec cesty, Spolucestující, Určený dopravní prostředek, včetně podpisu osoby schvalující pracovní cestu).

   Zaměstnavatelé ani jejich zaměstnanci by neměli stanovení podmínek pracovní cesty, včetně vyplnění této části cestovního příkazu, podceňovat. Důležité je upozornit zaměstnance, že po stanovení podmínek pracovní cesty zaměstnavatelem, není možné ze strany zaměstnance svévolně měnit podmínky pracovních cest, ať už se jedná o dopravní prostředek, místo nástupu apod. Vím, že to teď zní dost absurdně a taky mnoho lidí neznám, kteří by si vyplňovali cestovní příkazy před pracovní cestou a na tož, aby si tento "cesťák" brali na pracovní cestu sebou. Pakliže ale dojde k nehodě, úrazu, havárii, poškození služebního vozidla, je zpravidla pozdě na vyplnění cestovního příkazu a ani bych se nedivil zaměstnavateli, že by vám tento příkaz dodatečně nepodepsal. Pracovní úrazy jsou pracovní úrazy.



   Berme ale skutečnost, že máte vše schváleno, nařízeno a cestovní příkaz máte sebou na pracovní cestě, mohou zde vznikat kromě nepříjemných záležitostí, až komické záležitosti s pracovní cestou. O co jde. Pokud by se stalo, že se při nehodě zraníte a budete hospitalizován, fakticky budete na pracovní cestě celou dobu hospitalizace až do doby, kdy se vrátíte do zaměstnání - kromě toho, že budete pobírat nemocenské dávky.

   Ještě bych se vrátil ke stanovení konce pracovní cesty, respektive začátku. Zákon o cestovních náhradách nezakazuje, aby se začátkem pracovní cesty, respektive koncem, stanovilo místo trvalého pobytu zaměstnance. Jelikož ale dle ustanovení § 38 Zákoníku práce je zřejmé, že na pracovní cestě koná zaměstnanec práci dle pokynů zaměstnavatele, nelze hovořit u jízdy zaměstnance z domova do práce, nebo naopak o pracovní cestě.

   V případě, že je konec pracovní cesty stanoven například na pátek večer a zaměstnanec by v pátek přijel do místa trvalého pobytu a až následující den by odvezl vozidlo do místa pravidelného pracoviště, jednalo by se o bezplatné poskytnutí motorového vozidla zaměstnavatelem , dle ustanovení § 6, odst. 6, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. U zaměstnance by se jednalo o příjem ke zdanění, včetně 1% ze vstupní ceny vozidla, který by musel zaměstnanec zdanit. Zaměstnavatel by výdaje vynaložené s touto cestou z domova do práce musel uhradit ze zisku, nebo by tyto výdaje nebyly daňově uznatelné.

   V dnešním článku bych se rád ještě zmínil o velice důležité kolonce cestovního příkazu, kterou ale téměř všichni s radostí proškrtávají a přitom si neuvědomují, že jde o jednu z nejdůležitějších záležitostí v cestovních náhradách. Jde o kolonku "normální pracovní doba". Jistě vás mnohdy napadlo, že doba strávená na pracovní cestě musí nějak ovlivnit vám započítanou odpracovanou dobu. Setkal jsem si už i s názorem, že co je nad koncem běžné pracovní doby je bezpředmětné, ale toto je zcela holý nesmysl.

   Pole "doprava" se do pracovní doby nezapočítává. Šedé souvislé pole znázorňuje dobu, která se nezapočítává do pracovní doby. Jak je zřejmé, doba strávená mimo běžnou pracovní dobu se započítává jen tehdy, když zaměstnanec plní pracovní úkoly - vykonává práci. Proto pobyt na hotelu, přemísťování, doprava apod. se do pracovní doby nezapočítávají, pokud se tak děje mimo běžnou pracovní dobu zaměstnance.


Knihovna Vincence Priesnitze v Jeseníku

25. 05. 2009

vyšlo v JT dne 2. května 2006


   Během únorového zasedání Zastupitelstva města Jeseníku se strhla vášnivá debata o Knihovně Vincence Priessnitze v Jeseníku, a to zda stavět novou, či stávající přesunout do jiných prostor. Bohužel z reakcí některých zastupitelů jsem nabyl dojmu, že je knihovna moc nezajímá. Pokud patříte k těm, kterým není tato knihovna lhostejná, článek je určen právě pro Vás.


   Knihovna VP vykazovala v roce 2005 celkem 2 141 registrovaných čtenářů, z toho cca 75 procent jsou dospělí a zbytek děti, viz graf. V roce 2005 celkem prošlo knihovnou 22 432 návštěvníků, což je velmi zajímavé číslo. V případě srovnání s jinými knihovnami je pravda, že by počty návštěvníků a registrovaných čtenářů mohly být vyšší, ale ve zdejší stísněné knihovně jsou tyto počty úctyhodné. Jenom pro zajímavost se rozloha zdejší knihovny pohybuje okolo 300 m2. Dle poskytnutých informací ředitelem knihovny panem Richterem, by měla městská knihovna s regionální funkcí, jako je Knihovna VP v Jeseníku disponovat alespoň 1 500 m2. Samozřejmě, že by to byl ideální stav, ale ti co do knihovny chodí moc dobře ví, o čem mluvím.
   
Knihovna disponuje s cca 59 500 knih a cca 1 735 LP. Zájemcům o studijní literaturu, kterou knihovna nemá ve svých fondech, může zprostředkovat literaturu výpůjčkou prostřednictvím mezi-knihovní výpůjční služby. Tato služba byla v roce 2005 využita ve 327 případech.

   Jistě perspektivní budoucnost má veřejně přístupný internet. Knihovna VP v Jeseníku má zatím 3 PC s internetem. Internet v průběhu loňského roku využilo 2 111 návštěvníků.
   

Největší položku na straně výdajů (nákladů) tvoří cca ze 60 procent mzdy a příslušné odvody – tak tomu bývá nejčastěji u tohoto druhu organizací. Náklady na energie činí cca 9 procent z finančních prostředků určených na provoz organizace. V budoucích letech lze očekávat, že se podíl energií na nákladech knihovny bude postupně zvyšovat – souběžně s nárůstem cen energií.


   Ceny za služby knihovny jsou následující: roční poplatek je 120 Kč za dospělého čtenáře, 60 Kč za dítě, za hodinu strávenou na PC zaplatíte 40 Kč.



Jelikož mě opět zajímá Váš názor - chodíte i Vy do knihovny?












Zdroj: stránky Knihovny VP, stránky MF ČR a vlastní výpočty

Tunel pod ČHS trochu jinak

25. 05. 2009

vyšlo v JT dne 18. dubna 2006


   Již několik týdnů si můžete přečíst v JT různé články o tunelu pod Červenohorským sedlem. Proto i tato rubrika nezůstane po zadu – chtěl bych Vám podat jiné informace, než ty, které jsou běžně prezentovány.

   Všichni píšou o tom, že mají pravdu a téměř všichni se snaží argumentovat ekonomickými a politickými fakty. Politický fakt je ten, že Jesenicko je příliš malý region, navíc kde vítězí v mnohých obcích strany minulého režimu, a proto není oněch cca 50 tis. obyvatel v rámci ČR z hlediska voličské základny tak populární. Ale abych se nepouštěl do článků, které patří do jiné rubriky, tak se vrátím zejména k ekonomickým faktům. Nejvíce mě mrzí, že se každý považuje za tak zdatného ekonoma, že se snaží hodnotit dopad tunelu na zdejší životní prostředí, ale zejména na životní úroveň obyvatel. Ne vše, co se píše je pravda.

   Důležitým faktem je, že Jesenicko trpí vysokou mírou nezaměstnanosti, naopak nejnižší průměrnou mzdou v ČR, poměrně slabou životní úrovní, nízkým poměrem vysokoškoláků, špatnou dopravní dostupností – zejména v zimě, apod. Takto bych mohl pokračovat ještě dlouho. Je férové říct, že by zlepšení a zrychlení dopravní dostupnosti mohlo v ledasčems pomoci, ale nevyřeší to všechny problémy.

   Jako úplně lichý argument považuji myšlenku, že by případný soukromý investor měl zájem jen o zvýšení dopravní propustnosti a tím by došlo k zavalení Jesenicka kamionovou dopravou. Jednak nevím, jak by soukromý investor tunelu zařídil, aby dopravci jezdili přes Jesenicko, jak by donutil stát, aby postavil všechny přilehlé komunikace a už vůbec mi není jasné, jak by přesvědčil polskou stranu, aby na sever od Jesenicka vznikla průmyslová oblast.


   Samozřejmě, že soukromý investor bude mít co největší zájem na tvorbě co nejvyššího zisku, ale u těchto staveb se dá získat vyšší zisk i za jiných podmínek, než je kvantita propustnosti. Zde se totiž projevuje názorně závislost na cenách komodit, zejména pohonných hmot. A právě v tomto je ta ekonomie úžasná. Jednoduše popíšu zákonitost. Případné mýtné bude vždy odvozováno od cen pohonných hmot. Ceny pohonných hmot vždy půjdou směrem na horu – zejména u benzínu, kterého jsou zásoby ještě na cca 50 let. Ale kouzlo je v tom, že splátky investičních úvěrů budou téměř konstantní, takže každé další zvýšení spotřebních daní, zavedení daně ekologické a vůbec zvýšení cen PHM, znamená zvýšené mýtné a tím i stále rostoucí zisk provozovatele tunelu, aniž by projelo za rok o jedno jediné vozidlo navíc tímto tunelem. Názorně viz grafy. Nalijme si čistého vína – největší zatížení kamionovou dopravou nás očekává i bez tunelu v momentě, kdy dojde k zavedení mýtného na dálnicích a některých dalších silnicích.

Změny právních předpisů k 1. 1. 2007

25. 05. 2009

vyšlo v JT dne 16. ledna 2007


   Opět je zde začátek dalšího roku a ten sebou přináší každoroční více či méně důležité změny v právních předpisech účinné k 1. lednu 2007. Vzhledem k tomu, že se velké změny v daňových zákonech zpravidla schvalují v letních měsících a ČR v roce 2006 neměla v této době akce schopnou vládu, bude se jednat zejména o změny každoroční nebo jiných významných zákonů. Mnoho zákonných norem bylo dotčeno vydáním nových zákonů, jako jsou Zákoník práce, zákon o sociálních službách a nový stavební zákon.

Změna zákona o dani z příjmů
   Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, byl dotčen k 1.1.2007 těmito zákony - 109/2006 Sb., 112/2006 Sb., 189/2006 Sb. a 264/2006 Sb.
   Ustanovení § 4 - osvobození od daně odst. 1, bod i) je dotčen změnou terminologií sociálních služeb, dávek v hmotné nouzi apod.
   Dále došlo ke změně ustanovení § 6, odst. 7, který v souvislosti s novým Zákoníkem práce, upravuje příjmy které nejsou předmětem daně u náhrad cestovních výdajů. Nově specifikuje osobní a ochranné pomůcky, kde dochází k výčtu pracovních oděvů a obuvi a ochranných nápojů. Nově je dána možnost upravit si paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci v § 6, odst. 8 dle pracovní či jiné smlouvy, při dodržení podmínky prokazatelného stanovení těchto paušálů dle kalkulace skutečných nákladů.
   Dále došlo k drobné úpravě, respektive specifikaci ustanovení § 24, odst. 2, bodu f), kde je přesně specifikováno, že pojistné je výdajem (nákladem) u OSVČ, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, a to pouze do výše pojistného na nemocenské pojištění z vyměřovacího základu, z něhož se stanoví nemocenské v maximální výši. Podmínky zaplacení tohoto pojistného nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období zůstává zachována.

Změna zákona o účetnictví
   Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, byl novelizován v ustanovení § 38a společných, přechodných a závěrečných ustanovení, a to tak, že byl termín pro občanská sdružení, církve a náboženské společnosti a honební společenstva odložen o jeden rok - od 1. ledna 2008, pro přechod na vedení účetnictví z tzv. daňové evidence.

Sazby stravného při tuzemských pracovních cestách
   Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů byl zrušen novým Zákoníkem práce (262/2006 Sb.), který převzal sazby a zákonnou úpravu poskytování těchto náhrad. Základní sazby za kilometr a sazby stravného byly převzaty dle původní právní úpravy, s tím, že prováděcí právní předpis stanoví sazby aktuální. Vzhledem k tomu, že vyhláška, která by změnila sazby stravného při tuzemských pracovních cestách dosud vydána nebyla, je zřejmé, že tyto sazby zůstanou pro rok 2007 beze změny.

Průměrné ceny pohonných hmot pro rok 2007
   Vyhláška č. 577/2006 Sb., stanovuje nově průměrné ceny pohonných hmot, které obdobně převzal nový Zákoník práce (262/2006 Sb.) jako v případě sazeb cestovních náhrad. Ceny jsou pro zaměstnance stanoveny takto: 27,80 Kč Speciál 91 O, 27,90 Kč Normal 91 O, 28,10 Kč Super 95 O, 31,10 Kč Super 98 O a 28,10 Kč u motorové nafty. Původní vyhláška č. 496/2005 Sb. byla tímto zrušena.

Index stáří v okrese Jeseník

25. 05. 2009

vyšlo v JT dne 19. září 2006


   V měsíci květnu jsem psal článek o struktuře obyvatel našeho okresu – kolik je žen, mužů apod. Záměrně jsem se vyhnul věkovému složení obyvatel, což je námětem dnešního článku.

   Co je index stáří našeho okresu? Dle definice ČSÚ, od kterého získávám nejčastěji data, je index stáří podílem seniorů (ve věku 65 a více let) k počtu dětí (ve věku 0 až 14 let). Tento ukazatel je vyjádřen v procentech. V momentě, kdy je hodnota rovna 50%, tento index vyjadřuje, že je přesně polovina seniorů v poměru k počtu dětí. V momentě, kdy je hodnota indexu rovna 100%, je stejný počet seniorů a dětí. Samozřejmě, pokud se hodnota indexu přehoupne přes ukazatel 100%, tak víme, že je více seniorů než dětí. K tomuto jevu zatím nedochází, ale dle mého odhadu se tak stane někdy po roce 2009.

   V roce 1995 byla hodnota tohoto indexu rovna 55,7 procenta, zatímco v loňském roce byla hodnota indexu stáří rovna 81,9 %. Ročně dochází k posunu vykazované hodnoty indexu bezmála o 3 procentní body. Co to znamená ve skutečném počtu? V roce 1995 bylo v našem okrese 8529 dětí a 4750 seniorů. Zatímco v roce 2005 byl počet výrazně odlišný, a to 6410 dětí a 5251 seniorů. Z vývoje posledních let se dá konstatovat, že každoročně nám ubude 200 dětí (přechází do produktivního věku nad 15 let) a zároveň každoročně přibude cca 100 seniorů.

   Jistě neméně zajímavé je srovnání věkového podílu obyvatel v letech 1995 a 2005. V roce 1995 bylo v okrese Jeseníku 20% dětí, 69% dospělých v produktivním věku a 11% seniorů. V roce 2005 bylo jen 15% dětí, 72% dospělých v produktivním věku a 13% seniorů. Další vývoj v našem okrese bude hodně záviset na podpoře mladých, aby zde zůstávali, studovali a hlavně chtěli žít.





zdroj dat: vdb.czso.cz
grafy vlastní



 

Cestovní ruch obecně

25. 05. 2009

vyšlo v JT dne 5. září 2006


   Je konec srpna a většina z nás má svoji dovolenou za sebou. Někdo využil služeb cestovních kanceláří, někdo si zorganizoval dovolenou podle svých představ a někdo využil volna k odpočinku doma.


   Já trochu navážu a využiji statistiky ze dne 21. srpna o cestovním ruchu za 2. čtvrtletí letošního roku, kterou zveřejnil ČSÚ. Musím říci, že tato statistika je velice zajímavá co se týče přejezdů turistů přes konkrétní hranice. Bohužel si musím opět postěžovat, že statistiky z hlediska Jesenicka nejsou mnohdy dostupné.


   Dle zveřejněných údajů dochází k zajímavému fenoménu, kdy přes hranici s Německem projíždí rok od roku více osob, konkrétně od roku 2001 do roku 2005 došlo k navýšení o 5,5 milionu. Zatímco přes hranici s Polskem projíždí rok od roku méně osob, konkrétně od roku 2001 do roku 2005 došlo k poklesu o téměř 12 milionů, což odpovídá snížení o cca 45 procent. V červenci letošního roku nás navštívilo přes hranici s Německem 4,8 milionu osob, s Rakouskem 1,3 milionu osob, s Polskem 1,6 milionu osob a se Slovenskem 1,7 milionu osob.


   Z dalších zveřejněných údajů se dozvídáme, že v Olomouckém kraji není žádný pěti - hvězdičkový hotel, že přibývá těch čtyř - hvězdičkových, ale že asi největším tempem přibývají pensiony. V Olomouckém kraji máme celkem 19 503 lůžek pro turisty a celkem 969 míst pro stany – zajímavý poměr. Asi se v našem kraji příliš neholdujeme pro kempovou turistiku – možná na to má vliv zdejší počasí.


   Posledním a řekl bych zajímavým údajem je to, že se průměrná cena ubytovacích zařízení mírným tempem zvyšuje, ale nijak nevybočuje od zveřejňované inflace. Průměrná cena na osobu za ubytování činí 241 Kč (v roce 2000) a 275 Kč (v roce 2005). Výhodou horských regionů je to, že se počet turistů v zimních měsících nesnižuje, ba naopak mnohdy bývá větší, než v letních měsících.

zdroj dat: www.czso.cz
grafy vlastní

   

Centrální banka se již odhodnala

25. 05. 2009

vyšlo v JT dne 1. srpna 2006


   Po měsících netrpělivého čekání na zvýšení základní 2T Repo sazby se ČNB odhodlala k tomuto kroku. Na zasedání bankovní rady dne 27. července rozhodla o zvýšení sazby o 0,25 procentního bodu, tedy ze 2,0 procent na 2,25 procenta.

   Krok to je jistě správný v momentě, kdy silná koruna dosti poškozuje naše vývozce, ale domnívám se, že toto zvýšení bylo již tak očekávané a dlouho slibované, že nebude mít do budoucna žádný efekt. Centrální banka tento krok slibuje již od jara letošního roku, protože koruna od této doby neustále posiluje vůči euru. Musím se zmínit i o tom, že jsem očekávané zvýšení sazby připomínal ve svých článcích v průběhu roku.

   Určitě Vás zajímá, zda toto zvýšení 2T Repo sazby ovlivní úrokové sazby u úvěrů, které si půjdete vyřídit od tohoto týdne. Tak to Vás potěším, protože toto zvýšení očekávaly i všechny banky, které si ho zahrnuly již v minulých týdnech či měsících a navíc se nejedná o žádné dramatické zvýšení, spíše symbolické. Centrální banka však upozorňuje, že zvyšovat bude postupně dál, a to v závislosti na posilování koruny vůči euru.

   Nechci Vás tímto nabádat, abyste si šli rychle půjčit peníze – určitě není důvod k panice a navíc příznivá 2T Repo sazba kolem 2,0 procentní hranice bude trvat minimálně do poloviny příštího roku. Tímto Vám chci ještě připomenout vliv zvýšení 2T Repo sazby na úroky z prodlení podle občanského zákoníku, ve smyslu ustanovení Nařízení vlády č. 163/2005 Sb. Podle tohoto nařízení se bude počítat úrok z prodlení v prvním pololetí roku 2007 v návaznosti na toto zvýšení takto: 2,25 + 7 tedy 9,25 % p.a., a to v případě, že se ČNB nerozhodne zvýšit 2T Repo sazbu ještě do konce roku.


graf vlastní

Nezaměstnanost v červnu 2006

25. 05. 2009

vyšlo v JT dne 25. července 2006


   Český statistický úřad před nedávnem zveřejnil údaje o registrované míře nezaměstnanosti v České republice, která v červnu činila 7,7 %. Jak je to s mírou nezaměstnanosti v okrese Jeseník vám přináším v tomto článku.

   Na úvod mám pro vás dobrou zprávu. Díky tomu, že se míra nezaměstnanosti v červnu zastavila na 13,1 %, okres Jeseník dočasně vypadl z první pětky okresů, kde je míra nezaměstnanosti v republice největší. Jako velmi pozitivní bych označil vývoj nezaměstnanosti ve srovnání s rokem předešlým. V meziročním srovnání je nezaměstnanost v lednu menší o 1,1 procentního bodu, v březnu menší o 1,2 procentního bodu a v červnu menší o 1,8 procentního bodu.


   Mezi obce s největší mírou nezaměstnanosti v červnu patří obec Velká Kraš a obec Vlčice. Mezi obce s nejmenší mírou nezaměstnanosti v červnu patří obec Skorošice a obec Lipová – lázně. Pouze čtyřem obcím se v meziročním srovnání nedaří udržet trend snižování nezaměstnanosti, i když nárůst není nijak dramatický. Jedná se o obce Hradec – Nová Ves, Mikulovice, Ostružná a Žulová. Ostatní obce našeho okresu vykazují pokles míry nezaměstnanosti v meziročním srovnání proti červnu 2005. Největší pokles nezaměstnanosti evidují obce Bílá Voda (-9,4 procentního bodu) a Uhelná (-9,2 procentního bodu).

   Z hlediska struktury uchazečů o zaměstnání tvoří 54 % ženy. Z jiného hlediska tvoří 6 % uchazečů o zaměstnání absolventi škol a 14 % uchazečů o zaměstnání tvoří osoby se zdravotním postižením.

   Mezi nejvýznamnější důvody poklesu míry nezaměstnanosti bych označil samozřejmě sezónní práce – hlavně rychlý nástup sezónních prací (brzké ukončení zimy) a s tím související nárůst stavebních prací. Dle údaje ČSÚ zveřejněného 11. července letošního roku činí nárůst stavebních prací v meziročním srovnání v měsíci květnu celých 11 %, což jistě není zanedbatelné navýšení. (Rozbor zvyšování tempa stavebních prací by byl na další článek, ale hlavním tahounem jsou finance z fondů EU, nízké úrokové sazby a očekávání jejich postupného zvyšování a samozřejmě rychlý nástup sezóny.) Mezi další důvody jistě patří politika zaměstnanosti, ať v podobě rekvalifikací, ale hlavně zpřísnění podmínek vyplácení dávek uchazečům o zaměstnání na úřadech práce.

   Vývoj do budoucna bude významně ovlivněn ukončením sezónních prací (jak přijde brzo zima) a vývojem hospodářství České republiky jako celku.

zdroj dat www.portal.mpsv.cz
grafy vlastní

Průměrné ceny v roce 2006 - grafy

25. 05. 2009

   

   

   

   

   

Průměrné ceny v roce 2006

25. 05. 2009

vyšlo v JT dne 18. července 2006


   Ještě několik dní chybí do zveřejnění údajů o inflaci za červen 2006, ale průměrné ceny vybraných výrobků za červen jsou dostupné. Jak tedy dopadlo první pololetí roku 2006?

   Český statistický úřad provádí týdně takzvané šetření průměrných cen vybraných výrobků. Toto šetření je prováděno za každý kraj zvlášť. Vybral jsem si pro Vás devět základních, řekl bych reprezentativních vzorků. U průměrných cen výrobků může - me hovořit o určitých cyklech, které se každoročně opakují, a to zejména u zboží, kterého není v zimě dostatek a naopak v létě je ho nadbytek. V letošním prvním pololetí se do cen některých výrobků významně projevilo zdražení energií k 1. dubnu 2006.

   Obecně u mléčných výrobků se nedá hovořit o zdražení ani zlevnění, protože ceny jsou ovlivněny jednak levnými dovozy z Polska, tlakem zpracovatelů a zároveň zvyšováním ceny energií. Proto ceny těchto výrobků mají spíše kolísavý charakter.



   U pečiva je naprosto zřejmý vývoj, který je výrazně ovlivněn zdražením energií. Od dubna dochází k postupnému zdražení pečiva, a to v závislosti jak jednotliví výrobci zvyšovali ceny svých výrobků. Téměř totožný vývoj měla cena piva, akorát s tím rozdílem, že se cena piva zdražila jednorázově od 1. dubna 2006.



   V druhém pololetí bude docházet ke zlevňování ovocnářských a zelinářských výrobků. Ceny ostatních výrobků jsou závislé na dalším zdražování cen energií.


zdroj dat www.czso.cz
grafy vlastní

všechny grafy průměrných cen

Kurzy měn v Jeseníku

25. 05. 2009

vyšlo v JT dne 27. června 2006


   Je tu poslední týden školního roku a pro řadu z Vás začínají prázdniny a čas dovolených. Dle celostátních statistik každým rokem vycestuje rekordní počet občanů České republiky do zahraničí. Pokud chcete vědět, jaké jsou aktuální kurzy zahraničních měn, jaký je vývoj na světových trzích a jaký bude vývoj u jednotlivých měn do budoucna, tento článek je určen právě Vám.

   Úvodem se zmíním, že kurz koruny se výhradně odvíjí od obchodování s korunou na světových burzách (trzích). Centrální banka již před řadou let upustila systém, kdy se snažila udržet českou měnu v pásmu, ať to stálo, co to stálo. Dnes je praxe taková, že není pevně fixována na žádnou zahraniční měnu a její vývoj Česká národní banka ČR pouze koriguje svými intervencemi. Z běžně dostupných médií se dozvídáte, že opět koruna trhá rekordy, že centrální banka zvažuje zvýšení úrokových sazeb, že elektronika zlevní a že vývozci protestují proti silné koruně. Tyto zprávy slýcháváme téměř s přesnou pravidelností a do budoucna slýchávat jistě budeme čím dál častěji.

   Jak to tedy je? Česká národní banka disponuje nástroji, kterými může ovlivnit kurz české měny. Hlavním nástrojem je stanovení úrokové sazby, čímž vlastně určuje zda se koruna má zdražit, nebo zlevnit. Čím je úroková sazba menší, tím si více lidí půjčuje více peněz. Naopak když centrální banka zvýší úrokové sazby, méně lidí si půjčuje, méně utrácí a více spoří. Ale ať Vás nezatěžuji nástroji centrální banky, tak již jen stručně. Mezi další a neméně významný nástroj ČNB patří stanovení minimálních rezerv komerčních bank. Tím vlastně banka určí, kolik si má každá z komerčních bank ponechat rezervních prostředků, které nesmí půjčit – dojde ke stažení určitého obnosu prostředků z oběhu. Mezi další patří doporučení centrální banky, nákupy centrální banky apod. Naše měna je hodně odvislá od vývoje na evropském trhu, protože naprostá většina trhů, se kterými obchodujeme je eurových. A vývozci? Ti naříkají, protože každým posílením koruny se jejich výrobky po přepočtu zdražují, respektive zisky snižují, protože si nemohou dovolit v silné konkurenci výrazněji zdražit jen kvůli měnovému výkyvu.

   Někteří odborníci tvrdí, že by již dnes kurz dolaru, respektive eura mohl být okolo 15 Kč, kdyby nedocházelo k pravidelným intervencím centrální banky, vše bychom měli za babku (ze zahraničí), ale naprosto nic bychom nevyvezli, což by napáchalo nedozírné škody našemu hospodářství.

   Dnes již je sezóna zájezdů a dovolených v plném proudu, proto už není tak vhodný termín k nákupu valut, ale vývoj kurzu koruny vůči dolaru a euru je velmi příznivý. Za poslední rok a půl se dá říct, že koruna vůči euru stále posiluje. Vývoj do budoucna bude velmi podobný, protože čím více se blíží termín ke vstoupení České republiky do Evropské měnové unie, tím budou tlaky na posilování koruny stále silnější. Nejvíce bude záležet, jak se k tomuto posilování postaví ČNB a jak bude velké očekávané zvýšení úrokových sazeb v budoucnu.

   Co se týče dolaru (USD), tak je vývoj za poslední rok obdobný jako u eura. Navíc jedna z ropných mocností jako je Irán přešel na obchodování s ropou z dolaru na euro, takže vývoj bude mít tendenci oslabovat dolar vůči euru, a tím bude koruna posilovat vůči dolaru. Aktuální kurzy valut v bankách ve městě Jeseníku přináším v tabulce.

Minimální mzda od 1. 7. 2006

25. 05. 2009

vyšlo v JT dne 20. června 2006


   Čas letí jako voda a už bude polovina roku za námi. Vždy čtvrtletní datumy přináší mnohé změny v právních předpisech, tak Vás chci seznámit se změnou pracovněprávních předpisů týkajících se minimální mzdy.

   Vláda svým nařízením ze dne 7. prosince 2005 č. 513/2005 Sb. změnila výši minimální mzdy ze současných 7 570,-- Kč na částku 7 955,-- Kč s účinností 1. července 2006. Dále svým nařízením ze dne 7. prosince 2005 č. 514/2005 Sb. změnila výši minimálních mzdových tarifů, taktéž s účinností od 1. července 2006. Zatímco v roce 1998 činila minimální mzda 2 650 Kč, v roce 2000 činila minimální mzda 4 500 Kč, tak od 1. července bude 7 955 Kč. Proto lze konstatovat, že se minimální mzda od roku 1998 téměř ztrojnásobila.


   Minimální mzdové tarify nám určují, kolik činí minimální mzda v jednotlivých tarifních stupních. Tarifních stupňů máme 12 a ty nám určují zase to, že zaměstnanec pracující na pozici, která vyžaduje vyšší odbornost, má stanovenou jinou minimální mzdu. Ekonom, účetní, správce sítě, apod. nemůže být zařazen v 1. tarifním stupni a mít minimální mzdu jen 7 955 Kč. Jen pro zajímavost nejvyšší tarifní stupeň, tedy 12, jež asi dle správného zařazení nedosahuje v našem okrese nikdo, má stanovenou minimální mzdu ve výši 17 900 Kč. Všechny částky, které v článku uvádím jsou nařízením vlády stanovené při 40ti hodinovém pracovním týdnu.





 

Školství na Jesenicku

25. 05. 2009

vyšlo v JT dne 1. června 2006


   Dnes Vám přináším další z odlehčených témat. Vybral jsem si téma školství. Ne - nebojte, nebudu Vás strašit rušením škol ani faktem, že je čím dál méně dětí. Jak bývá čas od času zvykem, přináším Vám článek o školství trochu z jiného pohledu.

   Jak již mnozí z mých článků víte, v okrese Jeseník je 24 obcí. Tuto číslovku zdůrazňuji, abyste si mohli udělat obrázek, kolik základních školských zařízení na území okresu vlastně máme. V žádném případě tímto nechci říci, že je zde těchto institucí hodně. Ba naopak některých stupňů vzdělávání bych řekl, že je žalostně málo. Ještě jednu informaci, abych byl korektní - ve městě Jeseníku stále počítám se 3 základními školami, i když fakticky dochází ke sloučení tří škol v jeden právní subjekt.


   Na území našeho okresu jsou pouze 3 obce, které nemají žádnou školskou organizaci. Jedná se o obec Bílá Voda, Hradec - Nová Ves a Ostružná. Na Jesenicku máme celkem 28 mateřských škol, 19 základních škol, 2 speciální základní školy, 2 základní školy při Priessnitzových léčebných lázních a.s. Jeseník a při Sanatoriu Edel Zlaté Hory. V okrese Jeseníku máme 1 gymnázium, 2 střední odborné školy, 1 soukromou střední odbornou školu, 2 střední odborná učiliště, 1 odborné učiliště, 1 pobočku soukromé vysoké školy, 3 základní umělecké školy a 1 soukromou výtvarnou základní uměleckou školu, ale nemáme žádnou vyšší odbornou školu. Ať počítám jak počítám, tak mi vyšlo celkem 63, respektive 54 školských organizací v našem malém okrese (9 mateřských škol je součástí právního subjektu základní školy).



   Nechci hodnotit strukturu mateřských a základních škol, protože jízdné vzdálenosti a dopravní obslužnost je trochu jiná, než v hustě obydlených okresech. Věřím, že debata ohledně středních škol, počtu oborů, struktuře otevřených oborů a praktické použitelnosti některých vyučovaných předmětů by mohla být určitě velmi zajímavá. Jako pozitivní bych hodnotil fakt, že přímo v Jeseníku se nachází pobočka vysoké školy. Jako velkou trhlinu školství na Jesenicku bych označil to, že středoškolský student nenalezne žádný navazující studijní obor či program na vyšší odborné škole ani na vysoké škole v našem okrese. V momentě, kdy student "hotelovky", "průmyslovky" a "obchodky" odmaturuje a má zájem o další studium ve svém oboru, tak musí odejít studovat mimo okres Jeseník. Čímž se dobrovolně zříkáme vysokoškoláků, kteří v místě svého studia často naleznou i pracovní uplatnění.






   Tato změna by jistě přispěla významně k pozvednutí vzdělanostní úrovně Jesenicka.

Obce a výdaje na poštovné

25. 05. 2009

vyšlo v JT dne 4. dubna 2006


   V dnešní době, kdy obyčejná známka na dopis či pohled stojí 7,50 Kč se stává více a více populární elektronická pošta. Dnes jsem si pro vás připravil graf, kolik vynakládají peněžních prostředků obce našeho okresu za poštovné.

   Zvolil jsem opět ukazatel na obyvatele, který je nejpoužívanější a nejvíce spravedlivý. Obrazně nám vykreslí, kolik daný obecní (městský) úřad pošle "dopisů" za rok svému obyvateli.

   Největším rekordmanem z obcí je město Javorník, které obrazně odešle dopisy v úhrnné výši 149 Kč za rok obyvateli města. Druhou příčku obsadilo město Jeseník, které odešle dopisy v úhrnné výši 76 Kč za rok obyvateli města. Naopak mezi obce s nejmenšími výdaji na poštovné patří obce Písečná a Česká Ves, které odešlou dopisy v úhrnné výši 7 Kč za rok obyvateli obce. Zde si dovolím malou poznámku: Města Jeseník, Javorník a Zlaté Hory vykonávají spoustu činností, které si u nich objednají okolní obce a jsou správními úřady a navíc město Jeseník je tzv. obcí III. stupně. Více v grafu.

   Tento článek si klade za cíl především informovat členy rad, zastupitelstev a hlavně obyvatele dané obce, jak si právě vaše obec stojí ve srovnání s okolními. Naopak si neklade za cíl hodnotit politiku a strategii jednotlivých starostů. Nechť si každý občan udělá sám obrázek, dle konkrétních poměrů v obci.

   Údaje jsou čerpány z výkazů obcí k 31.12.2004, které jsou přístupné na stránkách Ministerstva financí ČR. Položka rozpočtové skladby č. 5161 - místní správa. Údaje za rok 2005 budou oficiálně dostupné v polovině roku 2006.


Legenda:

1. Bělá pod Pradědem, 2. Bernartice, 3. Bílá Voda, 4. Černá Voda, 5. Česká Ves, 6. Hradec Nová Ves, 7.Javorník, 8. Jeseník, 9. Kobylá nad Vidnavkou, 10. Lipová -lázně, 11. Mikulovice, 12. Ostružná, 13. Písečná, 14. Skorošice, 15. Stará Červená Voda, 16. Supíkovice, 17. Uhelná, 18. Vápenná, 19. Velká Kraš, 20. Velké Kunětice, 21. Vidnava, 22. Vlčice, 23. Zlaté Hory, 24. Žulová.

I důchodci platí daně

25. 05. 2009

vyšlo v JT dne 28. března 2006


   Na téma placení daní obyvateli důchodového věku mě přivedla diskuse (dotaz) na webových stránkách. "Jsem důchodce, mám měsíční starobní důchod 15 tis. Kč a zaslechl jsem, že jsem povinen platit daň z příjmu, co je na tom pravdy?"

   Nejdříve musím připomenout jeden fakt, že daň z přidané hodnoty platí úplně každý, bez rozdílu věku, stejně jako další daně (spotřební, darovací, dědickou apod.). Ale jak je to s daní z příjmů u důchodců?

   Samozřejmě, že důchod, který dostáváte každý měsíc se nedaní, ale pouze do určité částky. V roce 2005 tato částka činila 13,5 tis. Kč měsíčně. Jestliže ale osoba tuto částku výše důchodu překročí, tak skutečně musí za rok podat daňové přiznání a částku vyšší než 13,5 tis. Kč za měsíc, respektive 162 000 Kč za rok řádně zdanit. V případě dotazu pisatele by částka ke zdanění v roce 2005 činila 18 tis. Kč. (15 000 Kč x 12 měsíců = 180 000 Kč - 162 000 Kč = 18 000 Kč).

   Tato povinnost vyplívá z ustanovení bodu h), odst. 1, § 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon konkrétně stanovuje, že jsou pravidelně vyplácené penze osvobozeny od daně v úhrnu 162 000 Kč za rok. V roce 1999 činila tato částka v úhrnu pouze 120 tis. Kč, tedy 10 tis. Kč za měsíc.


   Jak vyplívá ze statistik okresu Jeseník, průměrná měsíční výše starobního důchodu se pohybuje v rozmezí 6 - 7 tis. Kč, proto nemám strach, že by se začaly tvořit fronty na FÚ občany ve starobním důchodě.


   Jelikož mě zajímá Váš názor, zda je vůbec správné chtít po důchodcích, aby při vyšším důchodě odváděli část státu na daních?





 

Průměrná mzda v roce 2005

25. 05. 2009

vyšlo v JT dne 21. března 2006


   Je tomu dva týdny, co ČSÚ zveřejnil údaje o průměrné mzdě v České republice. Opět se okres Jeseník dostal na stránky denního tisku, a to díky údaji o nejnižší průměrné mzdě v republice. Jestliže Vás zajímá, jaký byl vývoj za posledních šest let, tak je tento článeček určen právě pro Vás.

   Co vlastně ukazatel průměrné mzdy ukazuje? Jedná se o hrubou průměrnou mzdu ekonomicky aktivních (pracujících) obyvatel v daném roce. Do ukazatele se nezapočítávají odměny a platy ústavních činitelů - prezidenta, poslanců, senátorů, soudců apod. To by ten průměr vypadal úplně jinak - rozdíl by byl daleko větší, protože na Jesenicku tolik poslanců a soudců není.



   Zatímco průměrná mzda v ČR za rok 2005 činila 19 030 Kč, na Jesenicku činila 14 609 Kč. V roce 2000 činila průměrná mzda na Jesenicku 10 687 Kč, což znamená, že se průměrná mzda za šest let zvýšila pouze o 3 922 Kč - cca 650 Kč za rok. V průměru se v ČR zvyšuje průměrná mzda o cca 930 Kč. Tímto se dá konstatovat, že se nůžky mezi mzdou odpovídající průměru ČR a mzdou odpovídající průměru v okrese Jeseníku, rozevírají, což je patrné i z grafu.



   Základní ekonomické poučky nám říkají, že nižší mzda by měla znamenat pro Jesenicko konkurenční výhodu, což by mělo nalákat nové zaměstnavatele do regionu. Ale opak je pravdou. Největším problémem je nízká kvalifikace a špatná dostupnost. Právě ona vysoká nezaměstnanost v regionu se stává spolutvůrcem nízké průměrné mzdy. Nezaměstnaný člověk, který chce pracovat, se raději spokojí s menší mzdou, která mu je na Jesenicku nabídnuta. Samozřejmě, že to neplatí u všech, ale počty uchazečů na jedno pracovní místo jsou dosti výmluvné.


   Co se týče podílu průměrné mzdy v našem okrese na průměrné mzdě v celé ČR, současná mzda na Jesenicku činí cca 77 % mzdy v České republice. V roce 2000 dosahovala naše mzda podílu ve výši 78,5 % na mzdě v ČR.



   Hodnoty z dalších okresů Olomouckého kraje jsou více radostné. V roce 2005 činila průměrná mzda v okrese Olomouc - 16 752, Prostějov - 15 845, Přerov - 16 279 a Šumperk - 15 691 Kč.

(zdroj dat www.czso.cz)

Cestovní náhrady a dohody o práci

25. 05. 2009

vyšlo v JT dne 14. března 2006


   Dnes jsem se rozhodl zabrousit do problematiky poskytování cestovních náhrad u dohod o pracovní činnosti a u dohod o provedení práce, jelikož zde je úprava cestovních náhrad v některých momentech odlišná.

   Povinnost mít v těchto dohodách stanoveno, že může zaměstnavatel vysílat zaměstnance na pracovní cesty je stejná jako u pracovních smluv. Své tvrzení bych opřel o ustanovení bodu e), § 233 Zákoníku práce, který stanovuje, že si může zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnout obdobný obsah jako u pracovního poměru. Pokud možnost vyslání na pracovní cestu Vám do dohody zaměstnavatel nenapíše, nemůže Vás vysílat na pracovní cesty a Vy nemůžete pobírat příslušné cestovní náhrady (stravné, kapesné, jízdné apod.)

   Teď ale ten rozdíl. Dohoda o pracovní činnosti (nad 100 hodin ročně, do poloviny týdenní pracovní doby) musí přesně stanovovat i pravidelné pracoviště, aby bylo možno určit cestovní náhrady mimo pravidelné pracoviště. Režim je zde velmi obdobný jako u pracovní smlouvy.

   U dohod o provedení práce (do 100 hodin ročně) je stanoven zvláštní režim. Už z povahy dohody o provedení práce je zřejmé, že se zde nebude stanovovat pravidelné pracoviště a cestovní náhrady lze poskytovat při všech cestách, které bude zaměstnanec muset vykonat z důvodu plnění dohody - odkudkoliv kamkoliv. Toto tvrzení lze opřít o ustanovení § 236 Zákoníku práce, který řeší právě dohodu o provedení práce. Není důvod v této dohodě stanovovat pravidelné pracoviště, navíc by to bylo zbytečné v případech, kdy se tato dohoda uzavře ústně - byl by to vcelku nevynutitelný požadavek ze strany zaměstnavatele.

   Jako velké doporučení bych zde uvedl, pokud poskytujete cestovní náhrady dle dohod o provedení práce, stanovte si do této dohody, zda doba strávená na cestě (autem, autobusem, vlakem apod.) se započítává do doby stanovené touto dohodou.

Jak se žije v okrese Jeseník?

25. 05. 2009

vyšlo v JT dne 7. března 2006


   Každý týden slýcháváme jak se máme čím dál lépe a od jiných jak se máme čím dál hůře. Jaká je vlastně pravda? To umíte myslím každý z Vás sám posoudit, jestli jste se měli před 5 lety lépe či hůře.

   Já jsem si pro dnešek vypůjčil jeden ukazatel, který by nám mohl napovědět, jaká je nálada v našem malém okrese za horama. Pro tento účel se nám nejlépe hodí jednoduchý index používaný v oboru hospodářské politiky, a to MI - index útrap (angl. Misery index). Způsob výpočtu je jednoduchý, protože se tento index skládá z hodnot nezaměstnanosti a inflace (vzrůstu cenové hladiny).

   Každý mi dáte jistě za pravdu, že Vaši náladu nejvíce pokazí zpráva o zdražení potravin, plynu apod. a další nemilá událost je ztráta zaměstnání. Údaje do grafu jsem zadal za srovnatelné období od vzniku okresu Jeseník až po současnost. Vývoj "naší" nálady vidíte v grafu.

   Omezím se na pouhé konstatování, že se máme stále stejně špatně – čím vyšší hodnota, tím panuje horší nálada ve společnosti. Nelze říci, že bysme se měli lépe ani hůře. Zatímco v roce 1996 jsme se měli relativně dobře díky nízké nezaměstnanosti, ale naopak nás trápily ceny. Nejlépe jsme se měli v roce 1999, kdy hodnota „MI“ byla nejnižší a netrápil nás vývoj cen, ale zvyšující se nezaměstnanost.


   Jestli jste si dle grafu všimli, že se v roce 2004 a 2005 začíná blýskat na lepší časy, tak je to jen proto, že Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR změnilo metodiku výpočtu nezaměstnanosti, a tím došlo k poklesu nezaměstnaných přibližně o jeden procentní bod.

   Jelikož mě zajímá i Váš názor, připravil jsem si pro Vás anketu k tomuto článku, která by mohla svým způsobem ukázat, zda se Vám žije v okrese Jeseník dobře a zda mnou prezentovaný Index útrap má skutečnou vypovídací hodnotu.

 

Společné zdanění manželů za rok 2005

25. 05. 2009

vyšlo v JT dne 28. února 2006


   Jelikož se blíží termín podání přiznání k dani z příjmů za rok 2005, rozhodl jsem se, že vám prostřednictvím stránek JT trochu přiblížím výpočet daně ze společného základu daně manželů, tzv. společné zdanění manželů. Tento způsob výpočtu podrobně upravuje ustanovení § 13a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

   Jak už sám název napovídá, tento způsob výpočtu daně mohou využít manželé, kteří vyživovali alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti. Tento systém mohou využít manželé i v případě, že jeden z manželů neměl příjmy podléhající zdanění.

   Nejvíce se tento způsob společného zdanění vyplatí v případě, že jeden z manželů měl příjmy a druhý neměl příjmy žádné. Podstatou je, že si může nezdanitelnou část základu daně ve výši 38 040 Kč uplatnit i ten z manželů, který neměl příjmy a druhý z manželů, který měl příjmy si uplatní nezdanitelnou část základu daně ve výši 38 040 Kč a současně si může uplatnit nezdanitelnou část na manžela(ku) - "vyživovanou osobu" ve výši 21 720 Kč za rok. Aby si tuto nezdanitelnou částku mohl uplatnit, nesmí příjem vyživované osoby přesáhnout 38 040 Kč za rok. Pouze pro účely zjištění výše příjmu vyživované osoby se do jejího příjmu počítá důchod, mateřská, nemocenská apod. Nepočítají se dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče a stipendia.

   Způsob výpočtu společného zdanění manželů nelze uplatnit v případě, že jeden z manželů má stanovenou daň paušální částkou, nebo že jeden z manželů má povinnost stanovit minimální základ daně, nebo že jeden z manželů rozvrhuje své příjmy na spolupracující osoby, nebo že jeden z manželů uplatňuje slevu na dani při příslibech investičních pobídek.

   Formulace "má povinnost stanovit minimální základ daně" není zrovna moc šťastná, protože tato formulace fakticky připouští dvojí výklad dle ustanovení § 7c zákona o daních z příjmů. Je otázkou, zda osobou povinnou ke stanovení minimálního základu daně je každá podnikající osoba i ta, která má příjmy vyšší než minimální základ daně, nebo jen ta osoba, která má příjmy nižší než minimální základ daně a fakticky uplatňuje ustanovení o minimální dani.

   Dále bych se pustil ještě do formulace, která stanovuje okruh osob uplatňujících společné zdanění. Samotný odstavec navozuje dojem, že toto zdanění mohou využít i manželé bez dětí v případě, že jeden z nich nemá příjem, což samozřejmě nemohou. Jediné slovíčko "i", právě tuto možnost znemožňuje. Pro osobu, která si toto ustanovení nepřečte pozorně může být toto ustanovení matoucí. Společné zdanění manželů mohou uplatnit manželé pouze v případě, že pečují o dítě a jeden z manželů nemusí mít žádné příjmy.

   Novela zákona o daních z příjmů, uvěřejněná pod č. 56/2006 Sb. upřesňuje podmínky společného zdanění manželů, převedení přeplatku jednoho z manželů na druhého apod. Novelu najdete v zákoně, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, a to v části patnácté, čl. XX a čl. XXI zákona..

   Pozn. Tabulka s výpočty je jen orientační a pro názornost jsem uvedl nezdanitelné částky od základu daně u obou manželů, i když ve skutečnosti se tyto částky sčítají a dělí na poloviny, stejně jako základy daně.

   K výpočtu slouží příloha č. 5 k přiznání z daní z příjmů za rok 2005.

Půjčky 150 tis. Kč pro mladé

25. 05. 2009

vyšlo v JT dne 28. února 2006


   Nové půjčky ze Státního fondu rozvoje bydlení ČR na rekonstrukce a modernizace bytů a domů pro mladé schválila vláda nařízením č. 28/2006 Sb..

   Nechci vás tímto nabádat k dalšímu zadlužování, ale přece jenom podmínky jsou velmi výhodné. Půjčky se poskytují do výše 150 tis. Kč se splatností maximálně 10 let. Tyto půjčky jsou úročeny 2 % ročně.

   O úvěr si může požádat žadatel, který žije v manželství a jeden z manželů nedovršil 36 let. Dále pak si může žádat žadatel, který sice nežije v manželství, nedovršil 36 let a má ve své výchově alespoň jedno nezletilé dítě. Žadatel nesmí být osobou, která čerpala obdobné půjčky od Státní fondu rozvoje bydlení ČR (300 tis. Kč a 200 tis. Kč).

   Půjčku může žadatel použít na modernizaci bytu, bytového domu nebo rodinného domu, pokud je ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví žadatele. Dále může žadatel půjčku použít na modernizaci bytu, bytového domu nebo rodinného domu, pokud je ve vlastnictví bytového družstva, jehož je žadatel členem. Samozřejmě, že může žadatel využít půjčku k připojení bytového domu, rodinného domu nebo domu s byty k veřejným sítím, jestliže je vlastníkem, nebo spoluvlastníkem připojované stavby.

   Termín pro příjem žádostí začíná 1. března a jelikož Státní fond rozvoje bydlení ČR plánuje uspokojení 6,5 tis. žadatelů za rok, doporučuji se žádostí neotálet. Mnoho zdaru.

Informační leták k půjčkám - nabízím zpracování žádost, včetně odeslání.

Změny dalších právních předpisů k 1. 1. 2006

25. 05. 2009

vyšlo v JT dne 21. února 2006


   V minulých týdnech jste se mohli dozvědět v JT o změnách v daních z příjmů, ale na začátku letošního roku došlo ke změně i dalších neméně důležitých právních předpisů. Přináším Vám stručný výčet:

   Minimální mzda:
nařízení vlády č. 513/2005 Sb. – od 1. 1. 2006 platí minimální mzda ve výši 7 570 Kč, od 1. 7. 2006 platí minimální mzda ve výši 7 955 Kč.


   Minimální mzdové tarify:
nařízení vlády č. 514/2005 Sb. – od 1. 1. 2006 platí minimální mzdové tarify při 40 hodinovém pracovním týdnu, a to: 44,70 / 46,50 / 48,60 / 51,10 / 54,60 / 58,60 / 63,20 / 68,60 / 74,60 / 81,90 / 90,60 / 100,60,

od 1. 7. 2006 platí minimální mzdové tarify při 40 hodinovém pracovním týdnu, a to: 48,10 / 50,10 / 52,30 / 55,00 / 58,70 / 63,10 / 68,10 / 73,90 / 80,30 / 88,10 / 97,50 / 108,30.


   Průměrné ceny za rok 2005:
pokyn D – 296 stanovuje průměrné ceny pohonných hmot, které uplatňují poplatníci za rok 2005, a to:

Benzin Speciál (BA-91) 27,99 Kč
Benzin Natural (BA-95) 28,59 Kč
Benzin Super plus (BA-98) 32,23 Kč
Benzin Normál (BA-91) 28,91 Kč
Nafta motorová 27,93 Kč
Bionafta 27,45 Kč.

Pokyn dále stanovuje základní sazbu 3,80 Kč/1 km.


   Jednotný kurz pro přepočet cizí měny za rok 2005:
pokyn D – 297 stanovuje jednotné kurzy pro přepočet cizí měny za rok 2005 pro poplatníky, kteří nevedou účetnictví, dle ustanovení § 38, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a to:

EMU – euro – 29,80
Polsko – zlotý – 7,41
Rusko – 100 rublů – 84,99
Slovensko – 100 korun – 77,23
USA – dolar – 24,10
Velká Británie – libra – 43,63.


   Sazba stravného, cena pohonných hmot a základní sazba pro rok 2006:
vyhláška č. 496/2005 Sb., stanovuje od 1. 1. 2006 „nové“ sazby stravného, a to:

58 – 69 Kč (5 – 12 hodin)
88 – 106 Kč (12 – 18 hodin)
138 – 165 Kč (déle než 18 hodin),

dále pak základní sazbu – u osobního automobilu činí 3,80 Kč / 1 km stejně jako v roce 2005 a dále pak ceny pohonných hmot, a to:

Benzin Speciál (91 O) 30,10 Kč
Benzin Normal (91 O) 29,50 Kč
Benzin Super (95 O) 30,40 Kč
Benzin Super plus (98 O) 34,40 Kč
Motorová nafta 29,50 Kč.

Touto vyhláškou se řídí v hlavní míře zaměstnanci v pracovním poměru.


   Sazby stravného v cizí měně pro rok 2006:
vyhláška č. 473/2005 Sb., stanovuje od 1. 1. 2006 nové sazby stravného v cizí měně, a to:

Francie – 45 EUR
Itálie – 45 EUR
Kanada – 45 USD
Německo – 45 EUR
Polsko – 35 EUR
Rakousko – 45 EUR
Rusko – 45 EUR
Slovensko – 550 SKK
Ukrajina – 45 EUR
Velká Británie – 40 GBP
USA – 50 USD.


   Změna zákona o dani z přidané hodnoty:
zákon č. 545/2005 Sb., kterým se výrazně změnil zákon o daních z příjmů, změnil i zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to Částí osmou takto: nově upravuje zvláštní režim při dodání zlata, nově upravuje opravu základu daně a výše daně u předplacených telekomunikačních služeb, i když úprava není příliš jednoznačná. V ustanovení § 57 bylo upřesněno osvobození od DPH na výstupu u výchovných a vzdělávacích činností – jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky.


   K 1. lednu 2006 došlo i k dalším změnám, ať už více či méně významným (NV 505/2005 Sb., NV 534/2005 Sb., apod.), ale není záměrem JT přinášet konkrétní výklady ke změnám právních předpisů.

Benzín v Jeseníku v roce 2005

25. 05. 2009

vyšlo v JT dne 14. února 2006


   Loňský rok byl velmi bohatý na zprávy o zvyšování a snižování cen benzínu, v září 2005 jsme se dočkali skokového zvýšení cen benzínu, kdy cena převyšovala 33 Kč za litr benzínu Naturalu. Pokud Vás při poslechu těchto zpráv a hlavně při pohledu na stojan u čerpací stanice napadlo, jak je to z cenou benzínu, jak se na cenu podílí daně státu, tak tento článek je určen právě pro Vás.

   Nejčastější zprávy v médiích hovoří vždy o tom, kolik stojí cena nejpoužívanější ropy, tedy Ropy Brent na zahraničních trzích v amerických dolarech za barel (Barel je cca 159 litrů). Ropa Brent začínala rok 2005 s cenou cca 40 USD za barel, v září, kdy se ceny u našich čerpacích stanic šplhaly nad 33 Kč se cena Ropy Brent pohybovala okolo 67 USD/barel a konec roku zakončila s cenou 56 USD/barel. Jistě si říkáte, že se jedná o dosti velké výkyvy, ale je dobré vědět, že cena ropy, se podílí na celkové ceně cca 18 %, takže to není tak dramatické. Ještě jeden fakt média často nezveřejňují, že ČR neodebírá onu zmiňovanou vysoce kvalitní Ropu Brent, ale méně kvalitní ropu z Ruské federace, která je o více než 6 USD levnější než Brent.

   Dále cenu pro spotřebitele ovlivňuje kromě ceny ropy, také kurz koruny vůči dolaru, a ten byl v loňském roce příznivý, protože koruna vůči dolaru posiluje, a proto razantní zvýšení cen ropy se tak neprojevilo do cen benzínu.

   V okolních zemích se během cenového šoku benzínu v loňském roce rozhodovali, že přechodně sníží spotřební daně na benzin, aby zamezili tomuto výkyvu – naše země se k tomuto opatření nepřipojila.

   Největší podíl na celkové ceně benzínu mají totiž daně, a to spotřební 50 % a daň z přidané hodnoty 19 %. Při ceně 30 Kč za Natural, činí daně cca 21 Kč. Zbylých 13 %, respektive cca 4 Kč si mezi sebou rozdělí zpracovatel ropy (rafinérie), dopravci, distributoři a prodejci. U čerpacích stanic je marže několik desítek haléřů, v případě, že se jedná o tzv. franšíze, tak ještě méně. Kdo nejvíc vydělává na ceně benzínu?



   Kurzy jsou čerpány z portálu www.kurzy.cz, grafy, ceny, výpočty a text jsou vlastní.

Změny v daních z příjmů od 1. 1. 2006 - dokončení

25. 05. 2009

vyšlo v JT dne 7. února 2006


   Další neméně významnou změnou účinnou od nového roku je snížení sazeb daně stanovené v ustanovení § 16. Tyto sazby mění bod 36. novely následovně: Základ daně do 121 200 Kč je zatížen 12ti procentní sazbou daně. Další pásmo je ve výši 19 %, dále pak beze změny 25 % a dále beze změny poslední daňové pásmo 32 %.

   Nově se do tzv. nákladů (výdajů) vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů dostaly příspěvky členů Hospodářské komory ČR a Agrární komory ČR, jak je stanoveno v bodě 57. novely. Dále pak se stává nákladem i příspěvek na další jídlo zaměstnanci, kterému směna s povinnými přestávkami na jídlo trvá déle jak 11 hodin, jak stanovuje bod 59. novely.

   Novinkou, která by měla napomoci podnikatelům s koupí registračních pokladen jsou vložené odstavce 6 - 8 v ustanovení § 35, jak stanovuje bod 82. novely. Poplatníci, kteří do 30. června 2006 zahájí provoz registrační pokladny, mohou si uplatnit slevu na dani do výše poloviny pořizovacích nákladů registrační pokladny, avšak maximálně 8 000,-- Kč (takže všichni si kupte pokladny za 16 tis. Kč, ať se to alespoň vyplatí).

   Jelikož došlo ke změnám v sazbě daně za rok, tak zákonitě došlo ke změnám záloh, za jednotlivé měsíce, jak stanovuje bod 119. novely. První sazba 12 % je do 10 100 Kč apod.

   Rozhodně za zmínku stojí nově vložený § 38 L, jak stanovuje bod 165. novely, který konkrétně stanovuje způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelných částek, slev na daně a daňových zvýhodnění. Přesněji řečeno jaké smlouvy o úvěru, potvrzení stavebních spořitelen, smlouvy o soukromém pojištění, smlouvu o penzijním připojištění, potvrzení odborových organizací apod.

   Jelikož se mnou popsaná novela dotýká téměř všech občanů a podstatné části podnikatelů v ČR, není v mých silách popsat jednotlivé body novely pro všechny čtenáře JT. Každý si z této novely vezme to potřebné, a proto velmi doporučuji všem zúčastněným, aby si ten čas udělali a alespoň některé důležité změny si přečetli - neznalost zákona neomlouvá. Ještě jednou bych tímto chtěl upozornit, že některá ustanovení novely se mohou uplatňovat i na rok 2005, zejména v oblasti výdajových paušálů. Neplaťte na daních víc, než je potřeba.

Základ daněDaňZe základu
od Kčdo Kčpřesahujícího
0121 20012 % 
121 200218 40014 544 + 19 %121 200 Kč
218 400331 20033 012 + 25 %218 400 Kč
331 200a více61 212 + 32 %331 200 Kč

Změny v daních z příjmů od 1. 1. 2006 - 1. část

25. 05. 2009

vyšlo v JT dne 31. ledna 2006


   S příchodem nového roku došlo k dosti významným změnám v oblasti dani z příjmů. Tyto změny přinesla již 70. novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a to konkrétně zákon č. 545/2005 Sb.
Výše zmíněná novela přinesla změnu ve 181 bodech platného zákona a my vám přinášíme, podle našeho názoru, ty největší, které se týkají většiny obyvatel.

   První bod, který stojí za zmínku je bod 4, který potěší zejména občany, kterým stát vyvlastní půdu, dům apod. protože zákonodárci doplnili do § 4 větičku, kdy od daně je osvobozen příjem plynoucí jako náhrada za vyvlastnění.

   Razantní změnu, která ovlivní spoustu podnikatelů, zejména v oblasti služeb, kdy horko těžko shánějí náklady (výdaje), aby neplatili tolik na daních. Tato změna je obsažená v bodě 9, kterou se mění odstavec 9, § 7. Tento paragraf stanovuje výši tzv. výdajových paušálů, které může podnikatel uplatnit. Dle zmíněné novely si zemědělci mohou uplatnit 80 % z příjmů, živnostníci, kteří provozují živnost řemeslnou si mohou uplatnit do výdajů 60 % z příjmů, dále živnostníci, kteří provozují živnosti kromě řemeslných si mohou uplatnit 50 % z příjmů a ostatní podnikatelé a další osoby podnikající podle zvláštních zákonů (advokáti, daňový poradci apod.) si mohou uplatnit výdaje ve výši 40 % z příjmů. Potěšující je fakt, že tato změna se může uplatňovat již za zdaňovací rok 2005, takže pozor při podávání daňového přiznání za rok 2005.

   Poplatníci, kteří využívají stanovené daně paušální částkou mohou využít změny v bodě 20, kde se mění datum splatnosti takto stanovené daně z 31. května na 15. prosince.

   Osob jež každoročně daní své příjmy z pronájmu se dotýká bod 24, kterým se mění ustanovení § 9, kde je zvýšena možnost uplatnění výdajového paušálu z nynějších 20 % na 30 %.

   Největší změny, které jsou účinné od 1.1.2006 začínají bodem 28, který úplně reformuje stávající výpočet daně z příjmů fyzických osob, ať už zaměstnanců nebo podnikatelů. Tento bod ruší stávající odečitatelné položky za poplatníka, za manželku, za invalidy. Tzn. že se již nebudou uplatňovat tzv. odečitatelné položky od základu daně, ale daň se vypočítá z výsledku hospodaření. Při této změně došlo zároveň k vložení § 35ba - bodem 83. novely - který nově stanovuje snížení daně za poplatníka, manželku, invalidy, studenty. Praxe stávajících let, že se nejprve stanovil základ daně po odečtení odečitatelných položek a teprve se vypočetla daň se změnil na mechanizmus, kdy se první vypočítá daň a až poté si můžete odečíst částku z vypočtené daně. Na poplatníka tento odečet činí 600,-- Kč za měsíc. Mechanizmus je upraven tak, abyste mohli uplatnit toto snížení daně v příslušném měsíci, je rozhodující počátek kalendářního měsíce - odst. 4, § 35ba.


Základ daněDaňZe základu
od Kčdo Kčpřesahujícího
0121 20012 % 
121 200218 40014 544 + 19 %121 200 Kč
218 400331 20033 012 + 25 %218 400 Kč
331 200a více61 212 + 32 %331 200 Kč

Obce a nezaměstnanost

25. 05. 2009

vyšlo v JT dne 24. ledna 2006


   Minulý týden jsme se dozvěděli, že nezaměstnanost v ČR v prosinci 2005 činila 8,9 %. Číslo to není nikterak vysoké, ve srovnání s okolními zeměmi. Nezaměstnanost patří k těm horším stránkám tzv. tržního hospodářství, ale mnohdy nám dobře známý ukazatel nezaměstnanosti neukazuje pouze lidi, kteří nemohou najít práci.

   Podívejme se na nezaměstnanost v našem okrese a u našich měst konkrétně. Obecně lze říci, že se v našem regionu vyskytuje tzv. strukturální nezaměstnanost, která je zapříčiněna nesprávným rozložením pracovní síly a nabídky pracovních sil (vzdělání, kvalifikace, přírodní zdroje a výrobní kapacity). Navíc při hodnocení zdejší nezaměstnanosti nesmíme opomenout velmi slabou ekonomickou sílu obyvatel regionu.

   Největší nezaměstnanost v našem okrese v prosinci 2005 zaznamenala obec Velká Kraš s 26,6 % nezaměstnaných, naopak nejnižší míru nezaměstnanosti vykázala obec Hradec - Nová Ves se svými 8,9 %. V měsíci prosinci 2005 všechny obce našeho okresu vykázaly hodnotu nižší, než tomu bylo před rokem, kromě jediné obce - obce Ostružné, která zaznamenala přírůstek nezaměstnanosti o 1,3 procentního bodu. Obec Ostružná má málo obyvatel, proto se ve skutečnosti jedná v počtu nezaměstnaných k přírůstku jednoho nezaměstnaného. Obcí, které se nejvíce podařilo snížit míru nezaměstnanosti v loňském roce byla Bílá Voda, která eviduje nezaměstnanost o 11,9 procentního bodu menší, než na začátku roku.

   Z hlediska struktury nezaměstnanosti se dá konstatovat, že nejhůře je na tom obec Uhelná, která i v letních měsících, kdy jsou sezónní práce v plném proudu, nezaznamenala téměř žádný pokles nezaměstnanosti. Nejlépe je na tom obec Skorošice, která vykázala mezi lednem 2005 a srpnem 2005 rozdíl 12,3 procentního bodu, což je určitě úctyhodný výsledek. Na závěr musím říci, že u menších obcích dochází k podstatně větším výkyvům ukazatelů, než u těch větších. Snad bude někdy nezaměstnanost v našem regionu činit alespoň těch 8,9 %.



Legenda:

1. Bělá pod Pradědem, 2. Bernartice, 3. Bílá Voda, 4. Černá Voda, 5. Česká Ves, 6. Hradec Nová Ves, 7.Javorník, 8. Jeseník, 9. Kobylá nad Vidnavkou, 10. Lipová -lázně, 11. Mikulovice, 12. Ostružná, 13. Písečná, 14. Skorošice, 15. Stará Červená Voda, 16. Supíkovice, 17. Uhelná, 18. Vápenná, 19. Velká Kraš, 20. Velké Kunětice, 21. Vidnava, 22. Vlčice, 23. Zlaté Hory, 24. Žulová.

   Tento článek si klade za cíl především informovat členy rad, zastupitelstev a hlavně obyvatele dané obce, jak si právě vaše obec stojí ve srovnání s okolními. Naopak si neklade za cíl hodnotit politiku a strategii jednotlivých starostů. Nechť si každý občan udělá sám obrázek, dle konkrétních poměrů v obci.

Zdroj: stránky MPSV ČR, grafy vlastní.


Přihlášení
Jméno: Heslo:

Vyhledávání

Hledaný text:

     ©Copyright 2005 - 2009 Fed Pro s.r.o.   Palackého 1237, 790 01 Jeseník Telefon: 584 409 502